Terra | Krátká povídka

 "Kššt...kšt.."Něco se smaží. Jdu se podívat do kuchyně co to tam mamka vaří."Mami, co tu vaříš?" zeptám se "Oběd" Odpoví mamka jedním slovem "Bude nějaká dobrota, co?" Zeptám se naléhavě "No,samozřejmě. Nebo máš něco proti krásně voňavým krevetám?" "Já a mít něco proti krevetám, to nikdy!"

Po několika letech...

"Co mám uvařit holčičko?" Zeptá se mamka mile "Něco uvař a neříkej mi holčičko!" Řeknu od počítače "Co takhle krevety?" "Krevety, ble!" Řeknu odporně "Ale něco jsem tě učila. O jídle se neříká ble a ani fuj!" Řekne mamina přísně "To je mi fuk a už neotravuj!" Řeknu hnusně "A dost, takhle se mnou mluvit nebudeš! Ven pujdeš a vypadni konečně od toho počítače!!" Řekne mamka už opravdu naštvaně "No, jó..." Odpovím jako by mi to bylo úplně jedno. Mamka si se mnou neví rady. A kdo by věděl, co?

Zase po pár letech...

"Vážně si to nechceš rozmyslet, zlatíčko?" Zeptá se mamka naléhavě "Ne, mami! Je konečně na čase aby se mladá Amy McQeenová postavila na vlastní nohy!" Odpovím radostně a pomalu opuštím dům v němž jsem bydlela posledních 19 let. Ihned jak dolezu do nového bytečku, tak mi zavolá mamka, prý jestli mi něco nechybí. Řeknu, že ne. Včera jsem si domluvila pohovor na pracovní místo sekretářky. Šlo to rychle, na to že nemám praxi. 

Zítra..

Tak. Kratičké úpravy make-upu a účesu hotovy, je čas vydat se na pohovor. "Ťuk, ťuk..." Zaklepu na kancelářní dveře ze kterých se za chvíli ozve "Vstupte!" "Dobrý den!" Zdvořile pozdravím "Dobrý!"

Po dlouhém pohovoru...

"Takže slečno Amy McQeenová, z pohovoru soudím, že jste seriózní žena vhodná na práci sekretářky. Beru Vás. Přijďte zítra. Budete mít plno práce." "Děkuji, opravdu moc děkuji!" Poděkuji za práci a pak utíkám domů, kde si okamžitě lehnu do postele. Pozn. Spím asi čtyři hodiny, pak mi zavolá kámoška ohledně jedné párty. "Super, půjdu. Hned jsem tam, ale jen na dvě hoďky, páč zítra makám!" Oznámím "Budu se těšit!" Řekne Leony radostně.

!Konec!